Kolik strun má kytara a proč se počty strun liší

Víc než si možná myslíš...

Když se řekne kytara, většině z nás se vybaví klasická akustická kytara se šesti strunami. Jenže svět kytar je mnohem pestřejší, než by se mohlo zdát. Kolik strun vlastně kytara může mít? A proč jich někdy bývá víc nebo míň než těch obvyklých šest?

Začněme klasikou: 6 strun

Standardní kytara má šest strun, laděných obvykle od nejhlubší po nejvyšší tón takto: E – A – D – G – H – E. Toto ladění se používá u většiny akustických a elektrických kytar. Tato konfigurace je natolik rozšířená, že když někdo řekne „kytara“, má téměř jistě na mysli právě šesti strunný nástroj.

Šest strun je taková zlatá střední cesta – dostatečně široký rozsah tónů, ale zároveň jednoduchost, která nezahltí začátečníka.

Ale co čtyřstrunné kytary?

Pokud znáš baskytaru, už víš, kam míříme. Baskytara je v podstatě kytara s hlubším laděním, která má často čtyři struny – E – A – D – G. Baskytary s více strunami existují taky, ale čtyřstrunná je nejčastější. Hraje se na ni podobně jako na kytaru, ale zaměřuje se spíše na rytmus než na melodii.

Ale nejsou to jen baskytary – existují i čtyřstrunné nástroje jako tenorová kytara nebo cavaquinho, které mají speciální využití v různých hudebních žánrech.

Sedmistrunné a osmistrunné kytary – království metalu

Metalisté a progresivní rockeři si často oblíbili kytary se sedmi nebo osmi strunami. Proč? Více strun = širší rozsah tónů. A hlubší tóny znamenají drsnější riffy a hutnější zvuk. Sedmá nebo osmá struna bývá nejčastěji hlubší než standardní šestice, takže poskytuje basovější základ pro riffování.

Například sedmistrunná kytara bývá laděna takto: B – E – A – D – G – H – E. Osmistrunné pak mohou jít ještě níž, až třeba na F# nebo dokonce E.

Dvanáctistrunná kytara – dvojitý zvuk

Další speciálkou je dvanáctistrunná kytara. Ta má sice dvanáct strun, ale hraje se na ni jako na šestistrunnou – protože každá struna je zdvojená. Dvojice strun jsou laděny unisono nebo v oktávě. Výsledek? Hutný, zvonivý a bohatý zvuk, který znáš třeba z folkové hudby nebo některých unplugged skladeb.

Hrát na dvanáctku je trochu náročnější – prsty dostanou zabrat – ale odměnou je skutečně jedinečný zvuk.

Kytary s ještě víc strunami? Ano, existují!

Možná to zní jako šílenost, ale existují kytary s 13, 18 nebo i více strunami. Nejsou běžné, často jsou to custom modely, nebo historické nástroje jako archlute nebo harfová kytara. Tyto nástroje kombinují klasické kytarové ladění s doprovodnými strunami, které se nenaťukávají prsty, ale zní jako rezonující doplněk. Používají se hlavně v experimentální nebo klasické hudbě.

A co ukulele, banjo a další příbuzní?

Možná tě napadne: „A co ukulele? Vždyť to taky vypadá jako kytara!“ Ano i ne. Ukulele má většinou čtyři struny a je laděné úplně jinak. Nejde tedy o „malou kytaru“, ale o samostatný nástroj. Stejně tak banjo nebo mandolína – všechny tyto nástroje sice připomínají kytaru, ale mají jiné ladění, jiné struny a často i jiné způsoby hraní.

Proč na tom vlastně záleží?

Počet strun má velký vliv na to, jaký rozsah tónů může kytarista využít, jak složité harmonie může tvořit a jak se nástroj chová při hraní. Zatímco začátečník si vystačí se šesti strunami, zkušenější hráči často hledají nástroj, který rozšíří jejich možnosti. Někomu sedne dvanáctistrunný zvuk, jiný si zamiluje brutální riffy na osmistrunné kytaře.

Shrnutí – kolik je tedy správně?

Tak kolik má teda ta kytara strun?

• Nejčastěji 6 strun

• Basová kytara: 4–6 strun

• Metalové kytary: 7–9 strun

• Dvanáctistrunná kytara: 12 strun (v párech)

• Speciály: i více než 18 strun

Záleží jen na tobě, co ti vyhovuje. Ať už drnkáš u táboráku, nebo valíš sóla na pódiu, důležité je, že tě to baví. Protože nezáleží jen na počtu strun – ale na tom, co s nimi dokážeš vytvořit.